Aktíf a Pasíf slaví narozeniny v Nevězicích aneb kalba bez Příbramáků
(Autor: Pejda)
No tak se sešel rok s rokem a Pasíf s Aktífem opět oslavili narozeniny. Sice až o týden později, ale i tak šlo o docela povedený večírek. Bohužel se tento posunutý termín nikomu z Příbramáku nehodil, ale to je už téma na jiný článek. Odjezd byl naplánován na páteční večer, v šest z Anděla. Dorazil jsem chvíli po šesté, neboť jsem se vracel pro dárky, ale to už na místě čekal Aktíf! Aktíf tam byl včas a nadával, že já jdu pozdě. :-) No ale s Aktífem tam byl též náš kamarád ze Sudet Kaspar a jeho nová přítelkyně, Martina. Nechci tedy působit jako kazatel, ale celkem mne překvapilo, že Kasparova přítelkyně vypadá skoro jako Kaspar a tak jsem chvílemi nevěděl, kdo z nich je kdo. Poté dorazila Bety a okamžitě začala nadšeně vyprávět o jejím milenci Hueblovi, který je narozdíl od Aktífa pohledný, potentní a i bohatý. Tím Aktífa lehce naštvala a ten se proto vybíjel na řízení. Auto hnal tak, že kousek za Cukrákem ho uvařil. Takže jsme měli vynucenou přestávku. Po této pauze jsme pokračovali v jízdě směr Příbram. V Simplu jsme naložili u Šneka sud, já jsem na záchodem potkal Kláťu, též známého jako Biker, ačkoliv biker moc není a pokračovali dále na Nevězice. Tam jsme dorazili asi kolem osmé. Betynka si šla hned lehnout, Kaspaři šli na romantickou procházku a tak jsme se s Aktífem začali věnovat sudu a jeho chlazení. Pro zasvěcené: šlo o Budvar dvanáctku, excelentní volba! Za chvíli dorazil Měkkkýš a jeho nezletilí kamarádi Body, Jiří, Filip a pak ještě zletilý Pierre. Jejich první hláška byla: "Dáme špeka, ne?"
No takže jste se dozvěděli, že sud jsme zprovoznili velmi rychle a ještě rychleji jsme se dali do jeho konzumace. Tedy dali, jenom pár statečných jedinců se vydalo konzumovat, například Bety (která sice normálně pivo nepije) si šla lehnout a hned usnula, dokonce ještě rychleji než dorazil Pasíf. Pasíf byl totiž na cestě s jeho novou přítelkyní Markétou, Adamem a Monikou. Ti dorazili asi až po desáté, měli po cestě několik málo problémů, ale nakonec vše dobře dopadlo. Takže hlavně konzumoval Měkkýš a jeho nezletilí kamarádi no a samozřejmě i já. Kaspar a Frau Kaspar šli velmi brzy spát a neopomněli mi připomenout, že až půjdu spát, že mám být potichu. Nevím co tím chtěli naznačit, ale stejně jsem je neuposlechl. Aktíf po několika startovních panácích slivovice prohlásil, že se jde na chvilku podívat na Betynku a už nepřišel. Byl nalezen, jak pokojně spí v posteli spánkem spravedlivých.
No nic, venku pokračoval nejenom pohodový večírek, ale hrál se i fotbálek a to vše ve strašné tmě, je celkem s podivem, že se nikdo nezabil. Měkkýšovci se do toho občerstvovali i jiným způsobem a tak není divu, že byli dost vysmátí. Když jsem se řádně občerstven řítil spát (v kolik, to už vážně nevím, ale určitě jsem v pátek oslavoval Aktífovi a Pasífovi narozeniny ze všech nejvíc, dost mi ještě asistoval Filip), tak jsem byl rád, že jsem našel postel a do toho ještě Kasparovci prudili, že dělám bordel. No uznejte, že jsem je musel někam poslat.
O obveselení se ještě před spaním postaral Filip, který při hledání místa na spaní vlezl do místnosti, kde měl připravené spaní Pasíf s Markétou a kde se Ti dva zrovna intimně sbližovali. Teda pravděpodobně, každopádně podle Pasífovi reakce tomu tak bylo. Ačkoliv to očividně nebylo poprvé (podle informací z velmi, ale velmi dobře informovaného zdroje), začal Pasíf chudákovi Filipovi spílat, nadávat a vyhrožovat. Filip, totálně namol a nevědouce, která bije, naštěstí rychle pochopil a zmizel na chodbě. Kde pak ale spal, to neví ani on sám. Není se ani čemu divit, vážně toho měl docela dost.
Ráno mě probudili Kasparovci, kteří dělali strašný bordel. Asi recipročně za můj noční příchod, ale zase uznejte, že jsme tam jeli na sud a ne na romantické procházky, na kterou chvíli po snídani Kasparové vyrazili. Tak jsem se probudil a vydal se k sudu, který již měl kolem sebe plno fanoušků a obdivovatelů. Po chvíli vylezl i Aktíf a Pasíf a Měkkýšovci jim předali dárek, dort od Dr. Oetkera, naplněný lahodnou gandžovou náplní. Doporučená dávka – 1 díl. Betyna, která si v těchto dobrotách libuje, si pro jistotu dala čtyři. Tím pádem se pro zbytek víkendu diskvalifikovala. Ale o to byla větší sranda s Aktífem.
Za chvíli před vraty zastavil Favorit a z něj se vyvalil Michňa s Pafkou, který nesl v rukou další sud. Michňa si to vše nahrával na kameru, kterou měl zapůjčenou od Matyho. Tak jsme také shlédli video z čarodějnic, kde nejvíce zářil Bard. Úplně namol stojí nad ohněm a nesrozumitelně něco huláká. Mělo jít o zpěv. :-) Ale s tím to nemělo moc společného. S Pafou a Michňou jsme velmi dobře pokecali, ale pak jsme se vydali do Čimelic, kde bylo třeba vyložit Jiřího a počkat, až autobusem dorazí Hansi. Hansi měl přijet v 1300, ale když ani ve dvě nepřijel, vydali jsme se zpět. Cestou do Nevězic jsme se jako delegace UEFA stavili na hřišti, abychom posoudili, jak to vypadá s hratelností. Jaký šok na nás ale čekal, když jsme se viděli, že hřiště si nějaký vidlák přivlastnil a udělal z něj pole! Pafka s Michňou potom odjeli s tím, že Michňa večer přijede. Ale jaké to bylo nepříjemné překvapení, když se Michňa už neobjevil. Dnes se našim agentům podařilo zjistit, že ochutnal z gandžového dortíku a neudělalo se mu dobře, hezky česky řečeno: byl nahulenej.... :-)
Takže fotbálek bylo potřeba přesunout jinam. Aktíf našel pěkné hřiště na Orlíku a tam jsme tedy fotbálek přesunuli. Po návratu na barák jsme byli přímo šokováni, na místě na nás čekal Hansi, který přijel společně s Jane. Alespoň někdo ještě dorazil. Pak se též objevili příbramáci Bard a Linda. Bohužel jako jediní příbramáci, ale stále lepší než nikdo.
Po dle mého názoru docela nudném fotbálku jsme se opět přesunuli zpět a na mnohé z nás padla únava. Ovšem přeci jenom se většina rychle zvedla a přesunula se k sudu. U sudu ale bylo velmi poklidně, seděl jsem tam vlastně jenom já, Hansi a Aktíf. Za chvilku přišel Bard s Lindou a asi po půlhodince ještě Jane. Všichni jsme se pořádně podívali do sudu a do toho nás ještě Aktíf naléval slivovicí. Jak je již u Aktífa dobrým zvykem. Ale sám sebe naléval ze všech absolutně nejvíce. Jak je také jeho dobrým zvykem. Mno, popojedem. Za chvíli padla na Lindu únava a Bard se s ní vydal, že jí doprovodí a hned přijde. Přišel v neděli v poledne, ale to jsme tak trochu čekali. Aktíf běhal po domě a hledal Betynku, která zrovna měla funkční fázi a tak jsme se s Hansim přesunuli přímo k sudu, že vstaneme teprve tehdy, až sud dopijeme do konce. Vypadalo to velmi nadějně, sud byl velmi pitelný, a tak jsme ho s Hansim řádně vyprazdňovali. V tom ale přišel Aktíf, že nemá cigarety a že pro ně jde do hospody. Hansi, že také nemá a že půjde s Aktífem. Jenže dovedete si představit Aktífa a Hansiho, jak jdou spolu do hospody, tam si koupí cigarety a nedají si pivo a půjdou zpět? Já si to tedy dost dobře představit nedovedu a také tomu tak bylo. Vydali jsme se tedy s Jane (vlastně i s Bardem a Lindou, asi šli spát později, nějak se mi to časově asi přehodilo) do Nevězic do hospody.
V hospodě seděl Aktíf a Hansi u stolu s nějakými místními vidláky a do toho řádně kalili. No a pak že jim má někdo věřit! :-) Tak jsme je zanechali osudu (nebo spíš výčepu) a vydali se zpět. Tam jsem s Bardovou pomocí narazil nový sud a začal ho konzumovat.
Za chvíli přišel i Aktíf s Hansim a vidláky, začali kalit sud a Aktíf je pro změnu začal nalévat slivovicí. Jak je jeho dobrým zvykem. A sebe ještě víc. Jak je jeho ještě lepším zvykem. Ale ne všechny Aktífovi zvyky jsou dobré. Za chvilku byl nalitý tak, že začal rozbíjet skleničky, a tak mu bylo doporučeno, že by si měl jít lehnout. Byl tedy odejit. Mezitím se probudil Pasíf s Markétou a přisedli venku k nám. Vidláci odešli za slepicemi. Ve vnitř Měkkýš s Filipem připravovali lahodnou vodní dýmku. K ránu, když již svítalo, bylo venku dost velká zima a tak jsme se vydali dovnitř. Tam již byla připravená dýmka. Neustále pobíhal Hansi, který i v té největší zimě chodil jenom v kraťasech, a naplňoval prázdné půllitry ze sudu, který nějaký šílenec strašně napumpoval.
Ve vnitř již docházelo na černý a drsný humor, který nám kazila Jane, která neustále někde něco uklízela a myla nádobí. Pak se již ale moje vzpomínky přesouvají do neurčita, takže jestli chcete vědět více, tak se zeptejte někoho, kdo byl ještě vzhůru. Třeba Hansiho.
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.