Hra Arseanalu se vrací do vyjetých kolejí
(Autor: Pejda)
Minule jsem zde básnil o výkonu Arsenalu, který báječně zabojoval a získal tak senzačně bod. A to jsem se dokonce ovládnul a ani jsem se nechválil. Ono ani nebylo co. :-) Další, tedy již třetí kolo jsme sehráli včera a to opět na Císařské louce. Bohužel ale ne na hřišti číslo jedna, které je extrémně luxusní, veliké a čisté, ale na novém hřišti číslo dvě, které se rozkládá na ruinách bývalých šaten, které sebrala velká voda. Podle toho to ´hřiště´ taky vypadá, spíš je to skládka velikosti poloviny tenisového kurtu. Dost děs. A pak také na hřišti číslo jedna pískal zápas Muček s Tesařem! Jaká to smůla. Sice se nedá očekávat, že by nám nějak přepískávali, ale určitě by nás nezaříznul jako ten hajzl, co nás pak pískal, ačkoliv když o tom tak přemýšlím, tak se u něj o pískání moc mluvit nedá a slovo rozhodčí by v tomto případě urazilo všechny muže v černém, co se nechají poctivě podplatit a potom podle toho pískají. Tenhle taky pískal jako „černá svině“, ale nedovedu si představit, čím ho asi tak soupeř uplatil. Soupeřem mám na mysli partičku ožralů, kteří si říkají „U suché dásně“ a také podle toho vypadali.
Nejdříve ale k nám, Arseanalistům. Ačkoliv se zápas konal v dost příšerném termínu a to v pondělí od pěti hodin a v mailech hodně hráčů upozorňovalo, že asi nedorazí, tak jsme se opět sešli v početné sestavě: gólman, Honza, Jirka, Aktíf, Heršťa, Hanzi, Vorel, Ondřej, Michal, Bjetík, Janek a já. Takže hodně slušná účast! Po začátku zápasu jsme měli velký problém s rozměry hřiště a tak každý výkop končil pravidelně v zámezí. Bohužel. Ale i kdyby nekončil, tak by nás k míči soupeř nepustil, partička z Dásně nás zaprvé pořádně zastrašila mrtvolným dechem a pak i nasazením hraničícím s hrou za hranicemi pravidel. Ale „černé svini rozhodčímu“ to bylo úplně jedno. Do žádné šance jsme se nedostali, ale soupeře jsme pustili pouze k jedné střele do břevna. Pak ale došlo k tomu, co se dalo čekat. Malý důraz na naší půli (dá se to nazvat i strachem před zlomením nohy), střela jednoho „dásňáka“ ve spleti nohou na zemi a míč zapadnul za záda našeho gólmana. A už jsme prohrávali. Za chvíli byla půle a rozhodli jsme se, že zkusíme hru na dvě pětky jako v hokeji. První pětka: Honza, Michal, Ondřej, Heršťa a Bjetík. Druhá pětka: zbytek plus Aktíf, který dorazil až v průběhu druhého poločasu. K velké změně hry ale moc nedošlo, pouze jsme si vykoledovali první kartu zápasu. Byla žlutá a dostal jí Bjetík. Nebyl ale dlouho sám, za chvíli jsem si jí vykoledoval i já sám. Nemůžu říct, že jsem si jí nezasloužil, ten faul nebyl zrovna nejjemnější. S odstupem jednoho dne můžu říct, že klidně mohla být barva té karty klidně i výrazně tmavší. A to si asi ještě to hovado na postraní čáře nevšimnulo, že po něm házím kameny. Ale jenom menších rozměrů. :-)
Protože ale jsem člověk kritický, tak jsem pochopil, že bych zápas nemusel dohrát a oslabil bych tak zbytek Arseanalu, tak jsem přenechal moje místo Aktífovi. I ten pocítil špinavou hru ožralů na vlastním těle a po jednom zákeřném faulu na Aktífovo koleno jsme se báli o Aktífovo zdraví. Naštěstí se jednalo o druhé koleno, jinak by asi došlo k hromadné rvačce. Výsledek zápasu byl již vlastně rozhodnut, protože po závažném nedorozumění mezi brankářem a Ondřejem jsme prohrávali již dva nula. Velkou šanci měl ještě Bjetík a po něm i Hanzi, bohužel se nám ale gól dát nepodařilo a ještě jsme jeden dostali. Takže konečný výsledek 0 : 3. Je to škoda, možná jsme zde bod získat mohli, ale zase na druhou stranu jsme „útok zběsilých řezníků“ přečkali v pořádku a snad je již nikdy nepotkáme. Pozitivem bylo pozápasové posezení většiny mužstva u piva. Takže body snad až příště….
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.