Torzo Arseanalu statečně bojuje o body
(Autor: Pejda)
Po trochu delší přestávce bylo na řadě další kolo zápasů a tak musel i Arseanal nastoupit k boji. Problém byl ale v tom, že zápas se hrál na jednom z nejhorších hřišť v Praze a to ještě v dost nevhodný termín. Den před prvním květnem, od čtvrt na sedm. Dalo se tedy očekávat, že nás na hřiště dorazí o trochu méně než v minulých zápasech, kdy naše střídačka byla narvaná k prasknutí. Ovšem jaké bylo mé překvapení, když na hřišti čekal Heršťík, Hanzi, gólman a nadávající Janek. Nutno podotknout, že nadával zaslouženě, protože nikdo další již nepřišel. A přitom omluvenek dorazilo pouze málo a to Davídek s Bjetíkem, kteří jeli na vodu a pak Jirka, který byl pracovně mimo Prahu. Ostatní se neomluvili a největší ostuda je Aktíf, který slíbil, že dorazí.
Soupeř, který měl k dispozici minimálně dvakrát více hráčů než Arseanal, vypadal docela fotbalově. Před začátkem zápasu ještě náš kapitán zběsile obtelefonovával možné posily, jako například Vorla, ale ten se vymlouval na to, že se musí koukat na hokej a hlavně že nás tam bude moc a on by si nezahrál….. Jaká to ironie osudu. Výkopu předcházela minuta ticha za předsedu svazu, který se tohoto zápasu již nedožil. A že by z nás měl určitě radost! Arseanal nastoupil v silně improvizované sestavě: gólman sice hrál na stejném místě jako vždy, ale ostatní už ne, Heršťa a Pejda v obraně, Hanzi a Janek zase pro změnu vepředu. Ovšem již ze začátku zápasu se do nás soupeř, jehož jméno si ani v nejmenším nepamatuji, docela pořádně opřel. Každému bylo jasné, že je jenom otázkou času, kdy využije početní převahu a vsítí nám první gól. Nutno říct, že se do nás pořádně opřeli a tak se na nás valila jedna útočná akce za druhou. Ale dlouho nebyli schopni skoro nic vymyslet, Hanzi a Janek se poctivě vraceli do obrany a přistupovali k soupeři. Parádní přístup! Když jsme se dostali k míči, který jsme poctivě sebrali, tak rychle s ním pryč, klidně i do autu a pokud možno co nejdál. Také to bylo zapotřebí, protože jsme si alespoň mohli trochu vydechnout, střídat nebylo koho, přitom by si to ale každý z nás zasloužil. Z několika autů a rohů soupeř také nic nevytěžil, protože náš gólman Tomáš v obraně kouzlil a vysoké míče s přehledem vyrážel. Zaslouží si obdiv nás všech!
Takto jsme se bránili asi dvacet minut s tím, že Janek s Hanzim se vepředu bili, ale přeci jenom, prosadit se dva proti čtyřem je hodně těžké. Pak ale přišel Hanziho okamžik. Po dlouhém odkopu od branky se šikovně zmocnil míče, zpracoval si ho, udělal obránce a šel sám na brankáře. Toho oklamal tělem, položil ho a s přehledem zavěsil!!! Jedna nula pro Arsenal! Hanzi nezaskočil jenom soupeře a rozhodčí, kteří překvapeně koukali, ale především nás. Hanziho třetí gól za Arseanal byl skutku výstavní a rozhodně stál za to. Soupeř vystřídal a začal ještě více útočit. Do toho začalo pršet a s deštěm přišel další gól. Tentokráte ale ne do té správné brány. V útoku si dávali míč hodně rychle od nohy, nahrávky byli přesné a jenom na chvíli jsem nechal jednoho útočníka samotného. Dostal pěknou nahrávku na hranici vápna, ja byl o pověstný krok pomalejší a on tak pálil přesně pod břevno – gólman neměl nejmenší šanci. Vyrovnáno, jedna jedna. Samozřejmě že bylo naším cílem tento pro nás velmi příznivý a lichotivý stav udržet. Bohužel se nám to nepovedlo. Po docela obyčejné střele se míč nečekaně odrazil, gólman ho pouze vyrazil před sebe a útočník modrých v klidu dorážel do prázdné brány. Tento stav jsme již v pohodě udrželi do konce.
Přestávku jsme si pořádně zasloužili a již nutně potřebovali. Shodli jsme se na tom, že musíme hrát nadále stejně a jedině tak máme šanci na úspěch. A to se nám docela dařilo. Sice nám náš herní projev kazil poměrně silný vítr, který v některých okamžicích dosahoval síly vichřice a komplikoval jakoukoliv hru. Připomínám, že stav je stále dva jedna proti nám, ale šance jsme měli! Janek vepředu neustále komplikoval rozehrávku soupeře a obíral ho o míče, které dostával Hanzi. Ten zase pletl hlavu jeho parádičkami a hlavně perfektní prací levačkou. V jednom takovém souboji vybojoval Hanzi autové vhazování na levé straně nedaleko od branky soupeře. Míče se ujal Janek, neveděl ale kam s ním. Tak ho prostě hodil do brány soupeře. Jejich brankáři by bohatě stačilo před míčem uhnout, míč vhozený z autu se musí někoho dotknout, aby gól mohl platit. Tento brankář ho ale chtěl chytit. To ale neměl dělat! Míč mu proklouznul mezi nohami, a jak nevěděl, kde ho má, tak si ho sám kopnul do branky!!! Janek tak dal náš již druhý gól! Vyrovnáno, dva dva. Takže všichni čtyři jsme se nacpali do branky a bránili, míče posílali hodně daleko. Bohužel, naše snaha byla marná. Dvanáct minut před koncem zápasu jsme již neměli moc sil opět inkasovali, stav se změnil na tři dva. Úkol tedy zněl – všechno do útoku. Heršťa se vytáhnul dopředu a měl na noze pořádnou šanci, která se ale do branky nevešla. Po jejím zablokování protivníkovým soupeřem se hrnuli dva útočníci na jednoho našeho obránce, na mně. Celou dobu to vypadalo, že hráč s míčem bude nahrávat, hlídal jsem si tedy druhého útočníka. Bohužel nenahrával…… Čtyři dva.
Bylo rozhodnuto. Ale zápas ještě neskončil. Po jednom autovém vhazování už nikdo z nás neměl sílu na to se vrátit. Pět dva. Už jsme se modlili, aby byl konec, protože i tak byl pro nás stav velmi příznivý. Rozhodčí ukazuje, že následující akce bude poslední. Soupeř nebezpečně střílí, gólman fantasticky vyráží. Míč leží sám před naší brankou. Běžím k němu, abych ho poslal co nejdále. Pořádně se do míče opírám, jenže jsem přehlédl Janka, který se z posledních sil vrátil vypomoci obraně. Nastřeluji jeho ruku, míč totálně mění směr a padá za záda zkoprnělého brankáře. Stav 6:2 je již konečný.
A konečné shrnutí zápasu? Ve čtyřech lidech jsme dali stejný počet gólů jako předtím ve třech zápasech dohromady ve více lidech. Neúčast vás ostatních nás stála minimálně bod, ale spíše dva, protože soupeř k poražení byl. Co během zápasu naběhal Janek a Hanzi, to asi nikdo nespočítá. Oba dva předvedli bezchybný výkon, makali neustále naplno a hráli parádní fotbal. Klobouk dolů. Brankář Tomáš vyrostl v naší jistotu vzadu, výborně zachytal a předvedl množství parádních zásahů, i jeho zásluhou jsme tak dlouho drželi naději na body. A náš kapitán? Heršťík byl jednoduše famózní!
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.