Arseanal nezklamal a opět prohrál
(Autor: Pejda)
Minule jste se zde dočetli, jak jsme statečně bojovali a i tak bez bodu ze hřiště odešli. Ale na plánu byl další zápas a s ním spojená šance na další bodový zisk. Zápas jsme měli sehrát na naší oblíbené Císařské louce, ale bohužel nikoliv na pěkném, rovném a i čistém hřišti číslo jedna, ale na hnusné, nerovné, špinavé a hlavně strašně malé hřiště číslo dvě. Ještě pět minut před zápasem nebylo jasno, zdali se vůbec sejdeme, ale nakonec jsme se i sešli. Když jsem dorazil, tak již na místě čekal Ondřej a převlékající se gólman. Z Ondřeje ale vypadlo, že s ním dneska moc počítat nemůžeme, protože měl odpoledne žízeň a tak se prostě zlil.
Chvíli po nich dorazil i Hanzi, Janek a Honza. Bylo nás tedy pět. Plus brankář a to se již hrát dá. Další zádrhel ale nastal, když jsme zjistili, že soupeř má na sobě pěkné červené dresy, tedy stejnou barvu jako my. Problém byl v tom, že většina z nás neměla nic jiného na sebe a tak jsme vyběhli na hřiště v tom, co jsme zrovna měli na sobě. Zápas začal a soupeř se do nás opřel. Docela dobře jsme odolávali jejich tlaku do doby než asi z poloviny hřiště jeden protihráč lehce kopnul do míče, který minul všechny ostatní sportovce a pomalu se šoural na našeho brankáře. Ten se ho chystal odkopnout, ale míč mu poskočil, on ho minul a už jsme prohrávali jedna nula. To se prostě může stát jenom nám. Řekli jsme si, že se nic neděje a stav otočíme. Trochu jsme se tedy vysunuli a také se dostali před soupeřovu bránu. Vepředu velmi dobře operoval Janek a Hanzi, kteří se velmi dobře osvědčili již v minulém zápase. I přes jejich snahu jsme ale ztratili míč, prohráli střed hřiště a rázem prohrávali díky umístěné střele pod břevno již dva nula. A v zápětí přišel další úder. Podobná situace, stejně dobré využití a rázem to bylo tři nula. Začalo to vypadat na strašný debakl, ale přitom náš protivník nic moc nepředvedl. Jediný, kdo se předvedl byl „rozhodčí“, který byl asi tak kvalitní jako slovenské pivo. Nic moc. Za stavu tři nula se dostavil na hřiště i Aktíf a dokonce se stihnul i převléknout a nastoupit do konce první půle. Měli jsem i nějaké šance, bohužel jsme je neproměnili a při jedné z útočných akcí se lehce zranil Pejda a byl donucen odstoupit ze zápasu.
To byl již na hřišti i Jirka, který dorazil trochu později a na hře to bylo vidět, bojoval, nebál se soubojů a spolu s Honzou vzadu jistili klid našemu brankáři. Druhá půle začala stejně, jako ta první skončila. Za hrozného vedra se pořádně prášilo a my jsme se marně snažili něco vymyslet. Ve středu hřiště jsme nikoho neměli a ani Honza neměl šanci s tím něco udělat, on sám nemůžu střílet a zároveň bránit. Ale nesmím opomenout, že jeho spolupráce s Hanzim klapala velmi dobře a párkrát si pěkně nahráli. Docela nám zvedlo i náladu, že jsme již dlouho neinkasovali a snažili jsme se něco vymyslet. Bohužel, čtvrtý a pátý gól nás docela dorazil. A tak před koncem poslal Honza do slibné akce Hanziho, který se pokoušel přelomovat soupeřova brankáře a jen těsně minul branku. Skoro jako Poborský na EURO 96 proti Portugalsku. Bohužel ani pět nula nebyl konečný výsledek, odkop od soupeřovy branky náš brankář trochu podcenil a ten mu se smůlou zapadl za záda. Šest nula a konec. Když to tak vidím, možná jsme se ani nemuseli chodit, šest nula vypadá skoro jako kontumace. A alespoň bychom stihli v televizi hokejový zápas se Slováky. I když ani ten nebyl nic moc, když to skončilo remízou….
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.