Čarodějnice mohou být fajn i v Praze
(Autor: Pejda)
Tak včera bylo 30. dubna a tím pádem se večer na našem území pálí čarodějnice. Původně bylo naplánováno, že se vydáme tužit družbu s našimi příbramskými přáteli, ale z toho bohužel nakonec sešlo. I tak vám ale mohu říct, že naši příbramští přátelé čarodějnice poctivě oslavili. Dokonce se mi doslechlo, že Káčule, která vyzývá temné moci, holduje kouzlení a byla již spatřena, jak se přepravuje na koštěti, měla být tohoto večera upálena. Nebylo by se čemu divit, kdyby to tak dopadlo. Jakmile bude Káčule spatřena, budeme zde o tom referovat.
Celý den bylo krásně a teplo a hlavně sucho. Když jsem ale dorazil s Hanzim na „Půl cesty“, tak již poctivě lilo. Na místě bylo strašné kvanta lidí, nechutná fronta na pivo, žádná fronta na limo a malá fronta na párky. Postavili jsme se s Hanzim a jeho kámošem do fronty na pivo. Potkal jsem i Oskarovu ženu Báru, která se ale vydala domů hlídat syna. Postávali jsme tady s Hanzim a jeho kámošem pod stromem, popíjeli nepříliš studené pivo a čekali, jestli ještě někdo dorazí. Hanzimu doráželi neustále další a další kamarádi, každý z nich přinesl nějakou tu flašku. Z jednoho Hanziho známých se vyklubal Příbramák, který bydlí hned vedle Chmelnice a tak tam tráví hodně svého volného času. Možná ho tam tráví s Pínem, kdo ví. Chvílemi pršelo hodně, chvíli pak vůbec, prostě typické aprílové počasí. Nakonec se ale naštěstí udobřilo. Za chvilku dorazil i Claar s kámošem Benoušem a chvíli po nich i Oskar. Tou dobou již došlo ke změně v délce front, protože napití návštěvníci dostali hlad a tak bylo fajn, že jsme si mohli v klidu zajít pro pivo. Okolo desáté dorazil i Adam s Monikou a Pasífova žena Markéta, která byla trochu naštvaná na Pasífa, který odjel na techno-party někam za Chomutov a Markétu s sebou nevzal. Adam tedy řešil, zda na techno-party jet, či nikoliv. Gyzňa, který přišel z televize, ho do této akce neustále hecoval, ale Adam, poté, co lehce pokouřil, odmítl kamkoliv jet. Rozloučili jsme se tedy s Hanzim, který byl očividně v pohodě a přemístili jsme se.
Oskar s Claarem neustále hecovali, ať jdeme do Bowlingbaru. Na naše námitky, co tam jako budeme dělat, že ke hře bowlingové jsme již pořádně unaveni, tak Claar podotknul: „Vždyť tam nemusíme hrát bowling, prostě si tam dáme pivo a potom si zahrajeme bowling“. Přesně tak to bylo. Do bowlingbaru dorazili tito lidé: Monika, Markéta, Adam, Oscar, Benouš a Claar. V první hře se dařilo docela Benoušovi. Slabší nástup měl Oscar a i Markéta moc nezářila. Naštěstí ve druhé hře se připojil Adam s Monikou a tak poslední místa spolehlivě obsadili zrovna oni dva. :-) Adam měl velký problém s bowlingovou koulí, která ho pravidelně převažovala a rušila Adamův cit pro rovnováhu. Jedině Oscar se nenechal vyvést z rovnováhy a pil jedno pivo za druhým. Claar se seznámil s podivným týpkem, co boulil na vedlejší dráze sám, dosahoval pro nás nedostižných hodnot a neustále se vztekal, že hází málo. Nutno říct, že poté se Claar citelně zlepšil. Dokonce radil i Markétě, která se výrazně zlepšila, ovšem za cenu vyvrknutého kotníku. :-( Doufejme, že jí nebude dlouho bolet. Celý bowling ale zastínila bitka mezi Adamem a Claarem, kteří po sobě v baru házeli krabičkami od cigaret, zápalkami, zapalovači, tácky a dalšími předměty…. Více toho asi ale zde napsat nemůžu, protože si toho již moc nepamatuji. :-)
A jak jste strávili čarodějnice vy?
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
Datum:
02.05.2003,
Autor:
Claar
Na moji obranu bych chtěl pouze podotknout následující: ADAM SI ZAČAL!!!! Ale pomsta bude sladká.
Datum:
01.05.2003,
Autor:
Bard
Čarodějnice v Příbrami se také povedly. Sešla se nás docela početná skupina u místní čarodějky(či čarodějnice:-)) Káčuly. Ačkoliv jsme ji celý večer přemlouvali, aby se nechala dobrovolně upálit, kupodivu k tomu souhlas nedala. Nakonec jsme tedy v ohni upálili pouze několik buřtů (už jich měli všichni plný zuby..), zato jsme však poctivě hasili naší velikou žízeň mokem doneseným z místní knajpy "U chudáčka". Po dlouhé době mezi nás zavítala Linda, takže jsme opravdu měli co oslavovat...