V Demijonu se slaví Štědrý den
(Autor: Pejda)
Možná si někteří z vás řeknou, co se to ten Pejda zbláznil? Štědrý den v Demijonu? To je přece blbost, ne? No, ne tak docela. Záleží na úhlu pohledu. Vánoce jsou sice hlavně rodinným svátkem, ale kdo to jednou zažil, tak ten má večer rodinné pohody víc než dost a má touhu rychle vypadnout z domova a dát si něco ostřejšího na uklidnění nervů. A tak tomu bylo samozřejmě i letos.
Na Štědrý den na mě v půl desátý čeká Fogl a vyrážíme směr centrum. Možná se to zdá být podivné, ale celé centrum je plné lidí, kteří vyrazili tu na mši, tu do hospody. Fogl sice neustále prudí, že tam přijdeme pozdě a že tam bude určitě plno a že jsme měli vyrazit dřív, ale nakonec se uklidní, když vstoupíme do poloprázdného Demijonu. Na baru sedí Kyril s Ráděsem, oba dva camrají jednoho Guinesse. Vedle nich sedí paní Kokinová a baví se s Kokinem, který za barem vesele roztáčí jednu rundu za druhou a obšťastňuje přítomné pravidelným přísunem alkoholických nápojů. Demijon byl navzdory nepříznivé předpovědi skoro prázdný a tak jsme zabrali jeden stůl. Kyril s Ráděsem přisedli, ačkoliv za chvilku měli odejít na půlnoční někam na Karlovo náměstí. Chvíli po našem příchodu se objevil doktor Moravec. Vypadal docela odpočatě, dal si flašku červeného a usednul. Po chvíli se objevily i obě Věry, které pro změnu dorazily společně a samozřejmě taky Štěpán. Ten vypadal velmi žíznivě a hned si dal beton. Začali jsme tedy poctivě kalit, když se najednou otevřeli dveře a tam stál Vaňous. Vypadal, jako že skoro zabloudil, ale opak byl pravdou. Dal si pivo a připojil se do naší diskuze. A ta byla doopravdy zajímavá. Začal jí Štěpán. Ten si doma po internetu stahoval nějaké porno a přitom si stáhnul video s nějakou popravou. Nadšeně nám o tom vyprávěl a toho se hned chytnul doktor Moravec. Jako lékař hned věděl o čem je řeč a tak začal odborně debatovat o tom, který druh popravy je humánní a který ne, rozebíral výhody a nevýhody. Docela zajímavá debata. A tak jsme si tedy dali panáky, když už jsou ty vánoce. Vaňous nejdřív trochu mrmlal, ale pak si dal tequilu. Zlatou. Štěpán neustále vyzýval, že musíme dát „očáky“, prostě při ťuknutí si koukat do očí.
Panáky proběhli docela v pohodě, ale nebyl to jediný panák toho večera. Vaňous vypadal docela dost utahaně a tak se šel na vzduch nadýchat vzduchu. Ovšem přišel za chvilku zpátky a vyplašeně nám povídal, že se ho snažily zlákat kněžky lásky. Zlákat se nenechal a tak si objednal rychlou želvu a odjel směr domov. V ten okamžik se ale přiřítilo překvapení večera, Filouš. Sice říkal, že přijde, ale nikdo s ním nějak moc nepočítal. Asi zde zapůsobilo kouzlo Věry. Dal si pivo a sednul si vedle ní. V tu dobu byl večírek již v plném proudu a zábava rozhodně nestála. Kokin změnil hudební styl a to byl mlýn na Štěpánovu vodu. Jeho hláška: „A, tanyny, tanyny“ ani nedozněla do konce a VěraL ani nestihla odporovat a již ploužila v Demijonu po provizorním parketu. Doktor Moravec pouze souhlasně přikyvoval a došel pro další láhev červeného. Fogl kouknul a dolil si.
Najedou se ale otevřeli dveře a v nich stála Foglova sestra, přezdívaná Pidižma s jejími kamarádkami. Přisedli ke stolu, Štěpán očividně ztratil zájem o Věry a začal se věnovat nově příchozím subjektům. Měl již ale trochu upito, když Pidižmě říkal Pižďuchu a „děvčátka“ začal nalejvat. Usoudil jsem, že nejlepší je včas vyklidit pole a zmizel jsem domů. To ale neznamená, že bych nevěděl, co se tam dělo. Kalba pokračovala do brzkých ranních hodin, kdy Demijon opouštěl okolo šesté ráno a zdaleka, ale zdaleka nebyl tím, kdo byl v Demijonu poslední. Druhý den proto ani moc nefungoval, protože toho moc nenaspal, ale o tom až jindy.
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.