Narozeniny Jéňoše a Maříka v Krčském lese
(Autor: Pejda)
Onehda si tak sedíme v Riegráčích (poslední dobou nějak až moc často) a Claar mi ukazuje SMS, která mu zrovna přišla. Posílal ji Mařík a zval nás na jeho a Jéňošovi narozeniny a to do restaurace U krále Václava IV. v krčském lese. Znělo to dobře a hlavně jsme se stejně po skončení hokejového utkání chtěli jít napít. Celý týden bylo v Praze krásné jarní počasí, lidé posedávali po zahrádkách a vesele kalili a tak se dalo čekat, že v tomto počasí bude i jejich kalba těžce v pohodě. Nevím jak bylo v sobotu na jiných místech České republiky, ale v Praze se najednou zatáhla obloha, začalo zběsile pršet a teplota klesla asi o 15 stupňů. Když jsme tedy v osm večer vystoupili z metra na Kačerově, nechutně lilo a Claar remcal, že je mu zima. Celou dobu jsem mu říkal, že akce bude v tomhle počasí vevnitř, kde bude příjemně teplo. No vevnitř asi i teplo bylo, jenže když jsme na místo dorazili, tak jsme zjistili, že akce se koná venku. Sice pod stříškou, ale i tak venku.
Dorazili jsme tedy na místo, kde bylo strašně moc známých ksichtů. Samozřejmě oslavenci Mařík a Jéňa, ale například i Máca (zajímavé je, že toho jsem vždy viděl jenom u bufetu, kde se neustále něčím cpal). Popřáli jsme oslavencům a šli si dát jedničku. U okénka, z kterého se prodával alkohol, stál Speedy. To nás ale dostihl Adam, který na večírku již nějakou dobu byl a proto mu byla zima již pořádná. Sebral se celkem brzy a vydal se domů. To jsem ale byl zabrán do rozhovoru s Bandasem. Bohužel stejně jako hodně jiných se sebral celkem brzy a odjel domů. Na celé akci bylo sice super, že byla na místě, kde nikomu nemůže vadit vyšší hladina zvuku, ale zase do těchto vzdálených končin přijelo hodně lidí autem a tak nekalili a napruzeně akci celkem brzy opustili. Mezi takové musím započítat i Mároše, známého též pod přezdívkou „solární Marie“. Ale zase na druhou stranu nás pozval na oslavu jeho narozenin, která se bude konat jako každý rok třetí týden a to na Slapech. Na otázku, který den bude větší kalba, jestli v pátek nebo v sobotu, se Solár jenom usmál a řekl: „Oba dny se bude zběsile kalit“. No, asi i tam bude dost veselo. :-)
Zpět ale do Krčského lesa. Z mě známých lidí byli na místě například i Carlos a Barny, kteří také příliš dlouho nepobyli. Nebylo ale proč zoufat, protože dorazil Pasíf a spolu s ním Pierre a hlavně, k mému překvapení i nezletilci Body a Jiří. Jak jsem již uvedl výše, venku byla strašná zima, lidé se zahřívali jak to šlo, Holouš (věděli jste, že vede jeden z obchodů s oblečením prestižní značky Represent?) například prokládal každé druhé pivo dvěma grogy. Pasíf zvolil variantu bé a každou chvíli si oblékal jedno tričko za druhým. Zima mu potom již doopravdy nehrozila! :-) Když už jsem zmínil Holouše, vyprávěl jednu výbornou historku za druhou, nejlepší byla o tom, jak jednou, po jednom tričkovém večírku nakoupil u pumpy za sto Kč, zaplatil pětitisícovkou a dostal na zpět málo. Seřval tedy obsluhu pumpy, že byl záměrně okraden a dožadoval se tedy navrácení peněz. Zmatený pumpař vyložil na pult čtyři tisícovky a devět stovek. Holouš shrábnul devět set a odjel pryč. :-) Pak již začali historky nabírat na intenzitě a nemohu je zde reprodukovat. Snad stačí jenom pro informaci uvést, že v historkách figurovali Beebob, Sádlo, Aktíf a další kovaní kaliči.
Pak se k nám přidal i Speedy, který předtím pobíhal všude možně. Zeptal jsem se ho tedy na to, jak dopadnul na Džejniných narozeninách. Okamžitě odmítnul, že by se tam po někom sápal a naopak nařknul z Džejniných kamarádek z otěžování jeho. Pak Speedy někam zmizel, našel jsem ho až u okénka, kde ale zmateně poskakoval. Když jsem se ho zeptal co dělá, tak mi tvrdil, že tancuje, aby mu nebyla zima. Za chvíli ale byl usvědčen ze lži, protože byl spatřen, jak odchází na záchod a přitom se strašně motá. Na jeho omluvu ale lze uvést, že bylo již hodně pozdě……
Před naším odchodem domů do tepla jsme ještě velmi dlouze pokecali s Kejmlem, kterého jsem viděl poprvé po jeho návratu z Austrálie. Ani nevypadal moc opáleně, ale je dost dobře možné že to bylo jenom tou tmou, ve které nebylo nic vidět. :-) Vypadal ale velmi spokojeně, neustále si pochvaloval svůj návrat domů. Tedy spíš si pochvaloval cenu a chuť českého piva a do toho i české holky. No není se čemu divit, jak jsem pochopil z jeho řeči, Australanky očividně mezi moc velké krasavice nepatří……. Když jsem odcházel chvíli po jedenácté, tak na večírku bylo ještě velmi veselo a vypadalo to, že bude pokračovat ještě dost dlouho. A to na místo ještě doráželi další a další kaliči, cestou domů jsme potkali ještě Vékáčko. Ale jak to vše dopadlo, to se už budete muset zeptat někoho jiného.
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.