Ráno se nám naskytlo krásné panoráma.
Takovýhle výhled doma prostě nenajdete.
Příbramáci začali ostatní popohánět, že je třeba jít rychle lyžovat. Pravda, už to nešlo tak rychle jako předtím v Příbrami, ale i tak jsme se dostali na sjezdovku již kolem jedenácté hodiny. Mimo Aktífa jsme všichni osedlali lyže, Aktíf se rozhodnul pro snowboard. Trochu mě překvapily ceny, na Slovensku a speciálně v Tatrách není zrovna levno. Ale 420,- Sk za celodenní permanentku a 350,- Sk za půldenní, to už je docela dost, obzvláště když to porovnám s cenami permanentek neskonale lepších českých lyžařských středisek.
Ale oželeli jsme slovenské peníze (stejně to nemá skoro žádnou hodnotu) a vydali se na lyže. Naštěstí jsou tamní svahy uměle zasněžované, ale i tak byla kvalita na hranici únosnosti. Ovšem na druhou stranu takové panoráma jen tak neuvidíte. Lyžovačka byla v poklidu, kupodivu si jediný zástupce rodiny Vyšatů ani neudělal nic s kolenem, což mě přeci jenom dost překvapilo. Nejlépe ze všech jezdí na lyžích Linda, je to doopravdy krása koukat se, jak sází jeden stejný oblouk za druhým. My další jsme na tom byli bohužel trošku hůře (někdo více, někdo méně). I Aktíf jezdí na prkně slušně a když je ještě k tomu posilněn alkoholem, tak o to je to větší sranda.
Sjezdovka byla totiž velmi jednoduchá a tak jsme si dali tu Braníček, pak zase Zubra a Krušovice a když už jsem v batůžku neměl žádnou plechovku, tak jsme si dávali točený Zlatý bažant.
Bohužel paní v bufáči pivo moc točit neuměla. Ale nesmíme jí to zazlívat, protože absolutní většina sportovců na svahu je polské národnosti. A tito spoluobčané známé polského Batmana Adama Malysze moc pivu nerozumí a tak se spokojí i se špatně natočeným pivem.
Jinak s poláky je to v Tatrách úplně stejné jako s němci v Krkonoších. Je jich všude moc (skoro až příliš) a podle toho to pak vypadá. Prostě jak říká můj kamarád Kyril: "S pšontkou i bez pšontky?" (česky: s kondomem nebo bez něj?).
Ale i tak byla lyžovačka docela vyčerpávající, obzvláště pro nás, co jsme na lyžích už nějaký ten pátek nestáli. Po návratu do chalupy uvařily holky jídlo (rýže s něčím). Ale jak již napsal Jiří Grossmann, tělo sportovce se neptá, jak nabude energie. Samozřejmě že pak následovala hromadná konzumace alkoholu (pivo, vodka, slivovice, fernet), které se zúčastnila i Linda. Do toho jsme hráli i Osadníky. Ne že bych se chtěl nějak chlubit, ale ze dvou her jsem dvě vyhrál. :-) Prostě kdo umí, ten umí. V úterý ráno jsme se probudili do nepěkného počasí. Venku lilo jako z konve, teplota na tisíci metrech nad mořem byla na osmi stupních Celsia nad nulou. Sníh mizel rychlostí světla a nad dalším lyžováním ležel veliký sníh. No tak jsem zase dali Osadníky a karty, hrál se hlavně mariáš. Velmi rychle se do hry dostala Jane a Linda a za chvilku již pořádně všechny obehrávaly. Na večer jsme se vydali na večeři do nějakého penzionu (bohužel si nepamatuji na jméno, ale Jane vám ho na požádání určitě ráda sdělí) kousek za Tatranskou Lomnicí. Penzion na nás zanechal velmi dobrý dojem již při vstupu, nabízel totiž Gambrinus 12 za 25,- Sk. To je asi 19,- CZK. Takže do pohody. Obzvláště nadšený byl Bard, který zjistil, že mají i Budvar! Jeho nadšení ale bylo velmi rychle zchlazeno: přeci jenom je Budvar za 45,- Sk trochu drahý špás, když v Příbrami nestojí ani dvacet korun českých……. Ovšem jinak klobouk dolu, vařili tam velmi dobře. Večer jsme se opět dorazili na chalupě, ale dost dobře nechápu, kde Bard bral neustále nové a nové pivo, když podle mých propočtů svých 18 piv již dávno vypil…. :-)
Ve středu ráno bylo již velmi pěkné počasí. Sice nad nulou, ale alespoň nepršelo a svítilo sluníčko. Rozhodli jsme se tedy pro výlet na kopec za chalupou. Jen pro představu je to takový malý kopeček, výlet tak na rozcvičení před snídaní.
Z tohoto výletu jsou také tyto fotky. Cesta nahoru trvala asi hodinu a půl.
Cesta nebyla zrovna příliš náročná, jenom na několika místech vyžadovala trochu větší pozornost (tím ale nechci nějak shazovat Barda, který docela namol vyprávěl v Motorbaru, jak dobrodružně lezl v Tatrách po horách. Dobrodružné to možná bylo pro někoho, kdo tam nelezl v létě po řetězech daleko od jakékoliv civilizace).
No a další pokračování naleznete ve třetí části o Slovensku již tento víkend.
