Slovenský ráj aneb jak jsme si užili dovolenou
(Autor: Monty)
Tak jsme tedy vyrazili..Věděla jsem, že něco prostě nebude v pořádku, protože vše šlo již od samého počátku až moc hladce (tedy myslím tím, vše co se týkalo věcí ještě zde v naší drahé republice...).
A to něco přišlo hned záhy, co jsme si to autobusem drandili směr Levoča... Vše jsme měli jak se patří zjištěné (no, jen to, že jsme do Levoči měli dorazit v 5:30), o městě jsem si také zjistila pár informací, abychom tam zabili nějaký ten čásek, když už tam budeme...Takže já natěšená, že uvidim původní velice zachovalé opevnění města, největší oltář snad na celym světě a spoustu hrozně zajímavejch věcí, které se mi náramně hodí ke studiu, ale o toto veškeré kulturní vyžití jsem bohužel nějakým nedopatřením přišla.... Jak jsme tak zastavovali v jednotlivých zastávkách, vždycky hlásili, kde se nacházíme...A co se nestalo...bylo 4:45 a octli jsme se někde, kde páni řidiči zapomněli zahlásit název města...Vůbec nás to netrápilo, protože my přeci máme dorazit do Levoči až v 5:30, takže máme ještě času dost...A tak jsme si vesele jeli dál..Bylo mi divný, že na nás ten autobusák, co vyndaval batohy vystupujícím lidem nějak divně kouká, ale co, na mě kouká divně spousta lidí...Jedem, jedem a najednou mě Bard šťouchne a povídá, abych se podívala na druhou stranu a co tam nevidíme - obrovskej hrad..Vypadal jak Spišskej, co jsem kdysi viděla na obrázku...Teď ve mě hrklo..Velice mi pomohla ještě slova:“ vždyť jsme ale okolo něj jet neměli..!!“ , ale snažila jsem se dělat, že maj na Slovensku více takovejch hradů jako je Spišský a slovy to není on, ten je nějakej malej, jsem uklidňovala sama sebe...Jen tak pro zajímavost - byl to on..To už jsem ale za chvíli věděla taky, když jsme začali míjet obrovský baráky, křižovatky, ulice a vůbec jsme se ocitli v nějakym obrovitánskym městě a já zmateně koukala do mapy, kde bychom se tak mohli nacházet...a pak jsem na to Bard kápnul..byli jsme v pr..v Prešově...
Přestě v 5:30. A bylo po kultuře, protože o kultuře v Prešově se prostě nedá hovořit...tam jsme viděli alespoň ten nejhnusnější autobusák na světě, jak to poznamenal Bard.
V těch jejich jízdních řádech, aby se prase vyznalo...modrá, červená, zelené, béčko, efko, erko...šli jsme si pro radu k velice ukecanému, ale příjemnému panu řidiči, který nám hned z hlavy začal vysvětlovat, co jaká značka znamená(asi chtěl,abychom věděli, že oni jako řidiči to fakt umí nazpaměť), ale jelikož jsme ho v půli zastavili, že chcem jen vědět, esli vůbec nějaký busy do toho Sp.Podhradie jezdí, tak nám tedy jen řekl, že on jede v 6:00 a že můžeme jet s ním, protože on je ten nejlepší řidič na světě a vezme nás tam...A tak jsme tedy jeli s ním....
Spišský Podhradie jsem už poznali, jelikož jsme tam už jednou ten den byli (tehdy ještě nevědomky), ale pan řidič nám ho ještě projistotu nahlásil, abychom nezapomněli vystoupit nebo co..
Ta vesnice byla v 7 ráno docela liduprázdná....kudy na hrad se nikde nepíše a tak jsme se někudy vydali a v půlce cesty se radši optali místních..Mluvili nějak divně..Asi nějak Spišsky,moc jsme jim nerozumněli, tak to na nás vybalili slovensky a to už bylo dobrý. Cesta na hrad byla teda pekelná, žádná asfaltka nebo něco tomu podobného...regulérní bažinatá cesta sem tam s hnojem a tak...sklon kopce nebudu popisovat, bylo to něco hroznýho..kolikrát jsem proklínala středověk, proč tenkrát ty hrady stavěli na co největších kopcích....(Čím větší kopec, tím lepší hrad - podle tohohle měřítka byl tenhle hrad asi nejlepší na celym světě).Když jsme nahoru asi po 2 hodinách vylezli, pro mlhu jsme ho zase nemohli najít, ale pak se nám to přeci jen podařilo...našli jsme i jeho hlavní vchod a počkali ještě asi další 2 hodiny do otvíračky...Bard si zatim lehnul do nějakýho držáku na kanóny či co a já jsem se jen tak kochala.
Průvodci na hradě jsou velice přívětiví a hrozně krásně o něm umí vyprávět...ale je jen jedna věc, kterou si z jejich vyprávění pamatuji...Když jsme byli dole v mučírně, začala nám slečna průvodkyně vyprávět o tom, jak chodili místní děvy a chlapi na WC. Když vykonali svou potřebu, tak se, no jako to děláme my dnes, utřeli...tenkrát ale nebyl žádný papír nebo tak něco...tenkrát tam měli k dispozici zvíře a to takový, že živý a to zvíře byla kočka...No, co vám budu povídat, možná tomu nevěříte, tak jako jsme tomu nemohli uvěřit my všichni, co jsme to tam slyšeli, ale kdo tomu nevěří, ať si to jde poslechnout na vlastní uši..Tu kočku potom normálně umyli a byla opět k použití...
Když jsme si šli ještě prohlédnout nádvoří, začalo ukrutně lejt..z takového vedra liják jako blázen...veškeré návštěvnictvo se najednou shromáždilo na nádvoří a začalo se těsnat pod přístřešky tak malé, že by se pod ně slon nevešel...Nás se tam tedy ale vešlo požehnaně. Liják sílil a sílil a plachta z přístřešku začala pomalu povolovat a pak už i na nás lilo...ještě jsme to pár minut vydrželi a naštěstí to za chvíli přestalo. Cesta s hradu se najednou přeměnila v obrovskou blátivou skluzavku...ten, kdo šel opatrně vyvázl bez zranění, či umazaných kalhot, ale běda tomu, kdo si na cestu pozor nedával...Nejhůř dopadl asi ten, kdo si pozor dával a ještě skončil zablácený...šla jsem za Bardem a tak jsem vše viděla na vlastní očka...Když sebou švihl prvně, ještě to bylo v poho, sice měl zmazaný kalhoty, ale komunikoval...když sebu šlehnul podruhý, už to bylo horší, ale ještě jsem se nebála na něj mluvit..ovšem zlom nastal, když jsem ho viděla padat potřetí...pokusil se sice o jakýsi baletní výstup a snažil se to ještě na poslední chvíli vyrovnat, leč marně...skončil opět zabořen v blátě a to jsem jen otevřela pusu, ale neodvážila jsem se cokoli říci, protože mu z očí šlehaly tak obrovské blesky, že to prostě nešlo...Až pod kopcem jsem se jen slaboučkým hlásečkem optala, kolikrát vlastně upadl a on s hlasem nemístně zvýšeným odpověděl že asi 10x , jako bych za to mohla snad já...
V prostřed návsi jsme se umyli v pumpě a pak jeli do Spišský Nový Vsi. Zbytek dne jsme strávili túrou směrem do kempu v Čingově. V té době jsem byla již pod vlivem ibalginu, jelikož mi začalo být hodně zle. Kemp byl kritickej, ale noc jsme tam vydrželi a druhý den opět hurá do přírody. Cesta byla krásná, ale místama, pro osoby mající strach z výšek, hodně namáhavá a tak jsem teda měla co dělat..Stupačky kolem skály nad rozbouřeným Hornádem nebylo to pravý ořechový a tak jsme asi 4x kvůli mě měnili trasu, ale na místo určené jsme přeci jen dorazili. Kemp byl už 100x lepší a i světe div se - lacinější...Ale už jsme netušili, že další dny nebudu schopna chodit a v kempu zůstanem do konce naší dovči...Bylo mi tak zle, že po 4. dni ukrutných horeček jsem se nechala přemluvit k návštěvě doktora...Nebýt Barda, který mi sehnal odvoz do vesnice, možná bych tam ťapkala ještě teď...No, dovča skončila antibiotikama, pěknym průjmem, a Bard chodil na naučné stezky sám...Ale stálo to za to!!!
Pro zájemce o návštěvu Slovenského ráje doporučujeme návštěvu velmi kvalitně udělané stránky oficiálního serveru Slovenského ráje. Přejeme vám všem příjemný pobyt!
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
Datum:
17.09.2004,
Autor:
Bard
bohužel tam v létě pobíhá turistů jak krys...:-)) ale stejně je to tam nádherný...
Datum:
17.09.2004,
Autor:
Pino
No jo, ale to jsi jeste nesel Suchou Belou s Pinem,-)) Ne kecam... Ale je to tam strasne nadherny, co?? Ja nevim, jak jste na tom byli v lete s turistama, ale jestli jste tam vyrazili brzy rano a byli sami... hmmm... Ja tam byl letos na jare a jeste tam byl misty led a snih... Proste uzas... kolem nikde nikdo a vonelo to a bylo nove... Jaj... ja se tesim na vandr... Tak zatim... Pin
Datum:
16.09.2004,
Autor:
Bard
jj, tak jsem měl pravdu, jedna fotka je i v galerii...
Datum:
16.09.2004,
Autor:
Bard
Jestli si to Píno pamatuju správně, tak jsem Suchou Belou prošel, jestli to byla ta cesta téměř vyschlým řečištěm s několika žebříky přes vodopády...jo tam to bylo mooooc pěkný...
Datum:
15.09.2004,
Autor:
Pino
No a to jste nesli jeste Suchu Belu... To je teprve vodvaz... lidicky, to je vam takova nadhera, ze se vam z toho zatoci makovice... a co teprve v zime, kdyz jsou ty chodniky zavreny a nikdo tam nesmi... proste super!! Co takhle udelat si tam Silvestra?? Zval jsem lidi uz loni, ale nikdo nejak nemel chut... i ja se toho bal, ale kdyby tam byla chata, bylo by to idealni, ne? P.
Datum:
27.08.2004,
Autor:
monty
no, já to s těma dvěma hodinama přehnala schválně..Já jsem totiž rybář:)
Datum:
27.08.2004,
Autor:
Bard
Monty to s těma dvěma hodinama trošku přehnala...tu asfaltku na druhý straně jsme taky objevili až když jsme hrad obešli :-) Stejně jsme Píno říkali, že tam pojedem znovu, tak třeba příště s vámi....
Datum:
27.08.2004,
Autor:
monty
tak jo, Píno, ráda se tam ještě někdy podívám a doufám, že překonám i ten svůj strach z těch proklatejch žebříků...:) Díky..
Datum:
26.08.2004,
Autor:
Pino
Tak uz jsem to precetl... Jen nechapu, jak jste na ten hrad mohli jit z Podhradi 2 hodiny,... to jste museli jit tak 4x kolem dokola... tacesta je tak na pul hodky pomale chuze.-)) Navic z druhy stranu je asfaltka jak Brno, al eje to zachazka... Kazdopadne skoda, ze jste se neozvali... Mohli jsme vam dat cisla na lidi a oni by se o vas postarali jak o vlastni... i chata by byla... v Cingove jak vyvonena... Musime bezet... Pacek pIno a priste pojedeme spolu jo??
Datum:
26.08.2004,
Autor:
Pino
Tak to prrrrrrrrrrrrrrrr, Pejdo... Me Slovensko vyslo... Potkal uz jsi Moniku, ne?? Monty, ja ten clanek jeste necetl, ale az budu mit chvilku, tak se na nej mrknu... Vis co, Monca bydli ve Spisske... byli jsme na Prielomu Hornadu tesne pred odjezdem... jo... na Velikonoce... Je to tam uplne bozi... obzvlaste, kdyz tam nejni moc turistu... Kazdopadne doufam, ze tam jeste nekdy vyrazime spolecne... Muzeme mit zakladnu u Mon ve Spisi... ukazeme vam tak lokalni zivot... maly hospody a borovicku po stovce za litr a tak.-)) Tesim se... Pino
Datum:
16.08.2004,
Autor:
Pejda
Za prvé: chválím Monty za to, že sepsala článek, to je super zjištění. Za druhé: chválím, že napsala SUPR článek. Za třetí: to s tou kočkou je zajímavý a zní to i měkkce :-) Za čtvrtý: letos Slovensko asi nikomu nevyšlo, tak si z toho nic nedělejte. A za pátý: nejlíp je asi doma v oblíbený hospodě, tam člověku asi nic moc nehrozí..... :-)