V Demáči trénujeme na hory
(Autor: Pejda)
Zdar lidi, tak v pátek došlo k tomu, k čemu většinou v pátek dochází. Sešli jsme se v Demáči! :-) Teda pro změnu. Když jsme s Foglem do Demáče vstoupili, tak zde bylo na pátek nebývale prázdno. Na to, že šlo o pátek, se jednalo o věc zcela podivnou. I ze známých lidí tam skoro nikdo nebyl, pokud tedy pominu Míru, Kuřeho, jeho ženu, Láďu, Jiriho a samozřejmě Čembrise, který hučel do Věry. Takže normální páteční klasika. Na místě již byl také doktor Moravec, který pro změnu lil pouze pivo a jak se mělo později ukázat, nebyla to špatná volba. Tak jsme si tak lehce popíjeli první pivo na baru, když se uvolnil stůl pod televizí, který jsme hned zabrali. Tak si tam tak sedíme a je celkem klid.
Když v tom se ale rozrazili dveře a v nich stál Štěpán „Menšík“ Mueller. A vypadal žíznivě. A aby taky ne, když den předtím musel bavit Medunu (pro nezasvěcené, jeho žena). Objednal si beton a usednul. U stolu mezitím probíhala divoká diskuze o budoucím prezidentovi republiky, když v tom Fogl nadhazuje, že ideálním kandidátem by byl Štěpán. Sice mu není čtyřicet, ale vypadá na ně, hypochondr už je nyní, čmoudí jako fabrika, pije jako duha. Dr. Moravec má ale ještě lepšího kandidáta: Barťáka (pro neznalé Jirka Bartoška). Tomu dokonce čtyřicet již bylo a hlavně již několik let prezidentem je. Sice jenom filmového festivalu, ale i tak to není špatný trénink.
Pak si k nám přisedla česká Věra a začala referovat o jednáních s Vaňousem o horách. Nadšeně nám sdělila, že vyjednala hory na příští víkend a že Dan se na nás asi přijde podívat. Nikdo jsme jí nevěřil a tak jsme si objednali nové drinky. Za chvilku dorazila i VěraŠ a usedla k nám. Bylo velmi veselo, Štěpán Menšík nás neustále velmi dobře bavil, Míra pouštěl příšerné songy, nějaký morgošsong, no nedalo se to poslouchat. Ten večer jsem se dozvěděl děsné kvanta velmi zajímavých informací, ale pokaždé, když něco zajímavého slyšel doktor Moravec, tak mi velmi přísně připomněl, že tato informace je mimo zápis a nesmím jí nikde publikovat! :-( Jsem z toho velmi smuten, protože si myslím, že většinu z vás by tyto pikantní informace jistě velmi, ale doopravdy velmi zajímaly! No co se dá dělat, když jsem to jednou slíbil…….
Tak si tam tak sedíme, bavíme se o Jirím, který má již doopravdy pořádně upito a tancuje s svojí sestrou uprostřed Demáče, když si jí předtím vytáhnul ze záchoda, když v tom do Demáče vkročil Vaňous alias pan Dan. Dal si dvanáctku a zapojil se do diskuze. Pohodička. Pak ale vytáhnul karty a prohlásil: „Takhle to dál nejde, musíme hrát o panáky!“ A tak jsme si dali pršíčko o panáky. Ze začátku se mi velmi dařilo, ale nedá se vyloučit, že později se list obrátil proti mně, jinak bych tam asi nesázel ty vodky. I když kdo ví, možná bych to dělal tak jako tak. Do toho neustále poňoukaly Věry Míru, ať jim pustí nějakou muziku, že chtějí tancovat. Přání žen je v Demáči rozkazem a tak Míra učinil. To byl ten nejlepší signál k odchodu z Demáče. Zaplatil jsem, obléknul jsem bundu, zahlédnul Vaňouse, jak spí na lavici a vypadnul jsem na tramvaj.
A udělal jsem dobře. V Demijonu bylo ještě hodně veselo, tancovalo se jako o život, Štěpán si dokonce posadil na ramena VěruŠ a plul s ní po Demijonu. Nutno říct, že se jí to asi moc nelíbilo…….. Kalba v Demáči pokračovala až do časných ranních hodin, kdy Míra osazenstvo vyházel a Demižon zavřel. Nutno ale říct, že jsme se ten večer dohodli na bruslení na sobotní odpoledne……
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
K tomuto článku není dosud žádný komentář.