Věry se vrátily ze Států a hned zakalily v Demáči
(Autor: Pejda)
Tak sice jsem toho už hodně prozradil v titulku, ale i tak si myslím, že je toho hodně, co stojí za to napsat a dát na vědomí. V pondělí se po dlouhé době objevily v Praze Věry, které trávily podzim na východním pobřeží Spojených států v pohodě na pláži oceánu a v náručí svalnatých afroameričanů. To ale není až zas tak podstatné. Podstatné je, že mi v pondělí večer přišla SMS, kde mi Štěpán sděloval, že se mám obratem dostavit do Demáče na pořádnou kalbu. Protože jsem tam na pořádné kalbě byl už v pátek, tak jsem se toho docela bál. A měl jsem proč.
Dorazil jsem do Demáče a tam se již pořádně kalilo. Na baru měli místo staré známé zlitiny, jako Jiří, Tomáš, Kuře, Mikoun a další. Vedle u stolu pak seděli Věry, česká a bulharská, česká tam měla i mladší sestru, Štěpán, Bahna, Iva, Vanda, Šídlo, Vítek, Vendula a i tak jsem určitě na někoho zapomněl. Štěpán kalil svoje tradiční menu a to je červeňák (pro neznalé přeložím z muellerštiny: dvojka červeného), VěraŠ popíjela Gambrinus a vypadalo to, že na tak silné pivo není z USA zvyklá. Holky ukazovaly fotky, kde všude v těch Státech byly, co tam viděly, co tam dělaly, no znáte to, ne? Nejdrsnější u celého stolu ale byl Vítek, který českou Věru hláškami ani trochu nešetřil a pořádně se do ní opíral. No a protože se čekalo, že tato akce dlouho u piva nevydrží a taky nevydržela. Za chvíli létali po celém Demáči panáky Metaxy a že jich nebylo málo. Mizela jedna láhev za druhou a za třetí, prostě docela veselo. Původně jsem měl v plánu, že se tam zastavím jenom na chvilku, dám řeč, dám dvě piva, vyzvednu si Bud light, který jsem si objednal, neboť u nás v TESCO ho nevedou a vypadnu domů. Jenže jak jsem byl překvapen (nemile překvapen, je to parafráze na jeden známý song od Výčepů), tak mi Věry samozřejmě Bud light nepřivezly, ačkoliv jsem měl na nealkopivo chuť, tak jsem si dal nějaký ten Gambrinus a po chvíli i Prazdroj, který do mě začal lejt Šídlo. Člověk by pomalu do něj ani neřekl, že je mu skoro čtyřicet, kalí jako zamlada. A snad i chodí s Vandou, ale to nevím a ani mě to nějak netrápí.
Po chvíli se Demáč začal lehce vyprazdňovat, ale doopravdy jenom lehce a tak jsem dokonce našel u stolu místo k sezení. Bylo to zapříčeněno také tím, že Štěpán objevil u vedlejšího stolu trojici nějakých micek a tak si k nim přisedl s tím, že nějakou z nich sbalí. Jenže micky se asi po třech minutách zvedly a opustily Demáč.
Později nám pustil Kokin z reprobeden Ivana Mládka a jeho Banjoband a začalo se tančit. Nejdříve jenom na zemi, ale s postupujícím časem a alkoholem i na stolech a na konci i na baru. Zase jeden večírek, kdy se tančilo na baru………. A ve tři v noci byl konec!
Před opuštěním této stránky prosíme o vaše ohodnocení článku
známkou 1 až 5 (1 = super článek, 5 = už nikdy víc)
Vaše komentáře
Datum:
06.05.2003,
Autor:
E.T.MimozemšŤan
Autor neví o č e m mluví